Cévní mozková příhoda

Je to stav, vznikající na základě naprosté obstrukce, neboli ucpání některé z mozkových cév uvnitř mozku nebo jejím prasknutím vlivem vysokého krevního tlaku. Stav je velmi závažný, neboť ve chvíli sníženého průtoku krve těmito cévami dochází k ischémii, tedy nedokrevnosti části mozku, která je na postižené cévě závislá. Příznaky cévní mozkové příhody jsou akutní a nepřehlédnutelné. Dochází k poruše nebo k úplnému výpadku určité funkce mozku, a to nejčastěji na jedné polovině těla. To znamená, že pocítíme některé z těchto příznaků:

- Náhlé oslabení nebo ochrnutí, necitlivost končetiny nebo tváře jedné poloviny těla – najednou neovládáme dobře ruku, vypadávají z ní předměty, končetina je neobratná a jakoby necitlivá, dolní končetina přestane sloužit jako opora, zakopáváme, neudržíme dobře stabilitu, cítíme se nemotorní, tvář může ztuhnout a poklesne ústní koutek. Určitá část těla jako by nebyla naše. I přechodné brnění tváře nebo končetin, které se může zase upravit, je situací, která může být předzvěstí CMP a vyžaduje pozornost.
- Náhlá zmatenost, potíže s porozuměním a vyjadřováním - hledáme slova, nedokážeme správně artikulovat, nerozumíme okolí, máme potíže se čtením nebo psaním.
- Náhlá  porucha zraku na jednom nebo obou očích - náhlé zastření nebo zdvojené vidění.
- Náhlá porucha rovnováhy nebo koordinace pohybů a chůze.
- Náhlá velmi intenzivní bolest hlavy, jakou jsme nikdy neměli.

Ve všech těchto případech je nutné se okamžitě dostat pod kontrolu lékaře neurologa, protože doslova začínáte boj o minuty. Pomoc přichází na specializovaných neurologických pracovištích a pobyt v nemocnici trvá většinou delší dobu. Záchvat a léčba mrtvice se může obejít  bez dalších zdravotních problémů,  může však mít i dalekosáhlé zdravotní následky, které Vám mohou zásadním způsobem zasáhnout do života. Proto je velmi důležitá i včasná rekonvalescence, jako terapie jsou velmi účinné i terapie na nbf, zaznamenáváme významná klinická zlepšení i u seniorů. 
Rekonvalescence a rehabilitace po mrtvici se vždy odvíjí od druhu poztižení, vždy spolupracujeme s neurologem a velmi často s fyzioterapeutem, logopedem, či psychologem.